V době, kdy začala válka na Ukrajině jsem již žila v České republice, kde jsem podnikala a zároveň pracovala na částečný úvazek na jednom z ministerstev.
Začátek války mi obrátil život vzhůru nohama. Cítila jsem, že musím pomoci svým krajanům, kteří utíkali před válkou do České republiky, a proto jsem neváhala ani chviličku, když mi městská část Praha 9 nabídla vyučování českého jazyka v dětské skupině. Na Ukrajině jsem dříve pracovala ve školství jako pedagog ovšem tady jsem se k této práci nevrátila. Čím více času jsem trávila se svými krajany a slyšela jejich příběhy tím více jsem chtěla pomáhat. Bylo mi jich opravdu velice líto.
Bohužel došlo postupně k ukončení adaptačních skupin, ve kterých jsem pracovala, zřejmě z administrativních a finančních důvodů, ještě před koncem školního roku. V tu chvíli jsem se rozhodla, že na poslední dva měsíce, které zbývaly, tyto skupiny převezmu a dětem a rodičům umožním, aby děti dokončily školní rok v prostředí, které znají.
Během letních prázdnin se na mne neustále obracely maminky, jejichž děti nepřijaly do škol či školek, a které si připadaly bezmocné, protože nevěděly, jak tuto situaci vyřešit. Byly většinou sami v cizí zemi a snažily se pracovat, ale neměly kam by daly děti.
Ke zlomu došlo ve chvíli, kdy jsem otevřela sociální síť Facebook a tam pan biskup promlouval o Ukrajinských dětech a hovořil přímo k učitelům: „Obracím se k učitelům, kteří mají možnost vést děti ke vzdělání ať to dělají.“. Tato věta mnou přímo rezonovala a věděla jsem, že hovoří ke mně. A pokud mohu dětem nějakým způsobem pomoci tak bych to také měla udělat, a to nejen Ukrajinským dětem, ale i dětem ostatních migrantů.
Je nutno si uvědomit, že tyto děti se ocitli v jiné zemi, kde se mluví jiným jazykem a je tu jiná kultura. Upřímně si vůbec nedovedu představit, jak se asi cítí. Je tedy důležité, aby se setkávaly s ostatními dětmi, ale i s dětmi ve stejné situaci. Bohužel jsem se několikrát setkala se situací, kdy se děti chovaly ve škole k dětem migrantů opravdu velmi ošklivě a škola tuto situaci nechtěla řešit. Tyto děti a jejich rodiče pak nemají jinou možnost než své dítě umístit jinam, ale kam. Z toho důvodu vznikla naše škola a dětská skupina.
Cílem našeho nadačního fondu nabídnou adaptaci dětem migrantů, ale dát jim i vzdělání v rámci dětské skupiny pro předškolní děti a větším dětem v rámci školy. Udělat vše proto, aby byly děti šťastné a s nimi i jejich rodiče. Chceme jim usnadnit pochopení české kultury a života v České republice. V našem centru máme mnoho aktivit, jako je hudební vzdělání, jazykové, IT, a další. V rámci workshopů chceme s pomocí našich přátel vytvářet produkty z jejichž prodeje chceme pomáhat dětem, které zůstaly na Ukrajině. A to konkrétně v oblasti renovace škol a školek.
V dlouhodobém horizontu chceme rozšířit naši kapacitu, abychom mohli pomoci více dětem. Ale také rozšířit naše aktivity nejen na děti migrantů, ale i na české děti a rodiče. Začali jsme víkendovým hlídáním. Plánů je ještě mnoho. Jejich realizace bude postupná a bude záležet na tom, jak se nám podaří získat finance pro náš nadační fond.
Zakladatelka fondu: Mgr. Olha Voiackova
← Zpět na hlavní stranu